Kdo by neznal, že na svatého Jiří vylézají z děr hadi a štíři. Nebo účinkování zmrzlých mužů Pankráce, Serváce a Bonifáce či uplakanou Medardovu kápi. A co svatou Annu, kdy už nastávají chladna zrána. Nebo příjezd svatého Martina na bílém koni. A kromě nich desítky, ba stovky dalších pranostik čili lidových povětrnostních rčení, jež krystalickou formou poeticky zhutňují pradávné zkušenosti našich předků s počasím. Jejich nadčasovou platnost potvrzuje i moderní meteorologie, která má k dispozici přesné pozorovací přístroje a metody. Možná proto obliba pranostik neklesá, přestože dnešní kalendář vychází z jiné kulturněspolečenské reality a je zabydlen jinými jmény. A tyto dvě skutečnosti, tradiční moudrost a současnou praxi si zvolil za téma své navýsost zábavné knížky populární meteorolog RNDr. Vladimír Vondráček. Je znám nejširší veřejnosti z meteorologických relací v Československé televizi, kde předpovídal počasí přes třicet let (1962-1993), i z denního tisku.
Od svého nástupu do Meteorologického ústavu v roce 1958, v němž vytrval až do důchodu, zpracoval desetitisíce analýz a předpovědí. V televizi i tisku vystupuje dosud. Svou knížku o pranostikách spojil se jménem proroka Eliáše, prvního "meteorologa" vůbec, neboť jím byl obdařen jako přezdívkou. Měsíc po měsíci a den po dni uvádí příslušné pranostiky a glosuje je vlastním komentářem, inspirovaným jmény užívanými v dnešním kalendáři. Každý nositel či nositelka toho kterého jména si k sobě může najít tradiční pranostiku a zároveň vtipný rýmovaný dodatek od autora. A nejen to, autor rovněž popsal pranostiky a jejich vývoj v souvislosti s životem venkova, v jehož prostředí se povětrnostní moudra zrodila, a vylíčil tento pozoruhodný obor lidového myšlení z pohledu současné meteorologie. Jeho vtipné výklady doprovodil humornými kresbami populární karikaturista František Kratochvíl, člen České unie karikaturistů.
