Staročeská milostná lyrika stojí na konci dlouhé tradice středověké milostné lyriky, psané v národních jazycích. Tato tradice celkově utváří evropskou literaturu: Působí totiž od Petrarky – i když několikrát přetvořená a pozměněná – až po současnost. Autoři v knize představují všechny dosud známé texty staročeské milostné lyriky od počátků tohoto žánru na přelomu 13. a 14. století až do 15. století. Texty jsou opatřeny komentářem; na rozdíl od předchozích edic zde čtenář nalezne i srovnání staročeských lyrických textů s texty z prostředí německy mluvících zemí stejné doby. Zdůrazníme-li, že se ve staročeské milostné lyrice spojují poetické vzory literatur různých dob, je její výpověď a hodnota na mimořádně vysoké úrovni.